Ušiakův štáb se po poradě rozhodl změnit taktiku při překonávání přísně střežené hranice. Zvolili pro přechod taktiku menších skupin. Jako první měla na území protektorátu přejít skupina asi šedesáti nejzkušenějších a nejzdatnějších mužů, dobře vyzbrojených, většinou s vojenským výcvikem a u sovětských příslušníků i s frontovými zkušenostmi.(Kudelja, Grekovský, Moskalenko aj.) Velení bylo svěřeno D.B.Murzinovi
Jako rušivý a krycí manévr, použili den předem pumový útok na školu celní ubikace ve Velkých Karlovicích, kde byla umístěna v hlavní škole. Instalaci miny provedl osmnáctiletý František Tomek pod dohledem jednoho z nejlepších rozvědčíků oddílu Slávy Kozy.
Hlášení četnické stanice:
Hlásím, že 28. 9. 1944 v 18,30 hodin nastal výbuch v hlavní škole ve Velkých Karlovicích , způsobený pravděpodobně náloží uloženou tajně do sklepa. Sklepní prostor byl zničen, dále byla vytlučena všechna okna v hlavní škole v přízemí až do druhého poschodí. Při výbuchu nepřišel nikdo o život ani nebyl zraněn. Dosavadní pátrání po původu trhavin zůstalo bez výsledku.
Pokračoval příliv bojovníků z Čech na Slovensko, ale často byli vráceni zpět aby bojovali na území protektorátu.
Asi 26. 9. 1944 vypravili se na Slovensko Jan a Jaroslav a Josef Maňákovi, Alois Koňařík, František Mikulenka a František Holec z Hovězí. V partyzánském štábu byli vyzbrojeni a posláni zpět na Moravu. Bylo jim uloženo obstarávat zásoby potravin, obuvi, oblečení, zaopatřovávat zbraně a získávat pomocníky a podporovatele pro dobu, až 1. československý partyzánský oddíl Jana Žižky přejde na Moravu. Později se sloučili se skupinou Josefa Laži, který v této době patřil k síti CLAY.
28. 9. 1944 byly vysazeny desantní skupiny 16 partyzánských organizátorů pod vedením M. J. Saveljeva. Přistáli na hoře Velký Polom, 40 km jihovýchodně od Ostravy / Čadca – Turzovka /. Během října vyrostla skupina v partyzánský oddíl „Za rodinu“. Působila diverzně na moravsko-slovenské hranici a v údolí Kysuce. V lednu 1945 měla již 100 lidí.
Anglická paraskupina WOLFRAM se 28. 9. 1944 přestěhovala do loveckého srubu na východní úpatí hory Trojačky, který patřil hajnému Faldýnovi. Faldyna byl mimo to členem desítky ilegální odbojové skupiny ONDRA, odnože R 3 v okolí Ostravice, kterou vedl prof. Miloš Vysocký z lesnické školy v Nasavrkách a který od počátku září 1944 pracoval v polesí Ostravice
V místě výsadku, Sklabini se na konci září již objevili Němci spolu s HG. 30. 9. 1944 je Sklabiňa nacisty zapálená – 147 mužů odvlečeno do sídla HG v Martině. 20 mužů popraveno za tankovými kasárnami v Bukovině, 3 byli zastřeleni v sídle HG., 65 bylo odvezeno do Malacek, 50 z nich do zajateckého tábora v Mühlbergu. 6 z nich zahynulo při bombardování Drážďan. 13. 2. 1945 staří Sklabiňané se mohli z Martina vrátit domů.
Zdroj: Archiv VOS