Prlovská tragédie očima pachatelů

Výpovědi jsou opisy úředních listin,  nejsou jazykově upravovány.

 

 

1. Kurt Werner Tutter o akci v Prlově – zástupce velitele SS Jagdverbande 232  Einheit „JOSEF“

Zdroj: Archiv bezpečnostních složek – FOND 325

 

 

SS Oberscharf’ührer –  Ing.Kurt Werner Tutter

Po několika dnech od akce na Ploštině byla v prostoru asi 12-14 km od Vizovic na obec Prlov podniknuta větší akce, které se zúčastnilo SD (ZbV kommando 31 z Vizovic, Hošťálkové a pravděpodobně i z dalších míst), Gestapo z Vizovic i ze Zlína, naše jednotka ( Jagdeinsatz Slowakai-Einhait Josef 232), půl roty armády (bez bližšího určení oddílu), oddíl maďarského polního četnictva, oddíl Schutzpolizei s policejními psy. Při této akci byl utvořen velký kruh, který stálým zužováním nahnal všechno obyvatelstvo na jedno místo. Počátečních výslechů jsem se účastnil i já sám, ale po zákazu velitele SD, který rozhodl, že tady se vyslýchat nebude, jen třídit, podle záznamů SD, jsem zanechal výslechů a hlásil jsem se svému veliteli. Vím, že třídění shromážděných obyvatel provádělo SD podle vlastních záznamů, které jim poskytlo vícero českých obyvatel, oblečených v německých uniformách, což jsem poznal z toho, že hovořili lámanou němčinou. Vím, že při této akci bylo vypáleno několi domů, mezi nimi i dům označený Slováky – průzkumníky, že je v něm munice a potom jsem slyšel od poručíka Michalského, že tam ta munice skutečně byla, neboť při požáru vybuchovala. Popravy obyvatel jsem neviděl, ale později jsem slyšel od českého obyvatelstva, že proběhly hromadné popravy i zvěrstva druhu, že SD hnalo lidi do hořících domů a přitom do nich střílelo. Viděl jsem jen jak maďarští polní četníci jako pomstu za zastřelení nějaké maďarské hlídky popravovali oběšením čtyři mladíky vybrané z tohoto nahnaného obyvatelstva. Jak jsem slyšel, velitelem této popravčí čety měl být nějaký šlechtic Erdödy, nadmíru vysoký člověk.

Tolik z výpovědi tohoto prohnaného vraha z Ploštiny a Prlova, který popisuje celou událost jako by se ho téměř netýkala, jen plnil rozkazy. Máme ale k dispozici výpovědi příslušníků jeho jednotky, kteří ho přímo usvědčují z mučení při výsleších a přítomnosti při vypalování a vraždění. 

 

 

 Ernest Oravec – dobrovolník Hlinkovy gardy v SS Einheit JOSEF

 

Zdroj: Archiv bezpečnostních složek fond 325/125/3

Levoča 16.listopadu 1945

 

Co víte o přepadu partyzánů v obci Prlov německým vojskem a o spoluúčasti frekventantů špionážního kurzu z Vizovic? /přeloženo ze slovenštiny/

 

Dne 23. Dubna 1945 jsme dostali rozkaz od našeho velitele kurzu ve Vizovicích Tuttera, zjistit zda jsou v obci Prlov ubytováni partyzánští velitelé a to v domě číslo 50. Měl to být jeden Čech a jeden Rus. Úkol byl svěřen dvěma skupinám. První tvořili Lorinc, Hanisko, Novák, Ošust a já. Druhá skupina – Močári, Hudec,Gaal, Valovič a ještě jeden toho podle jména neznám /pozn.autora Miroslav Pergler/.

 

Po obědě asi okolo druhé hodiny onoho dne jsme se vydali ve skupinkách po dvou až třech mužích k Prlovu. Já sem šel s Lorinczem. Cestou jsme však zabloudili a dostali jsme se asi ve čtyři hodiny do nějaké obce, kde jsme se informovali, kterým směrem je Prlov. Do Prlova jsme se dostali asi v půl osmé večer. Ve vesnici jsme se ptali místních na vojáky ve slovenských uniformách. Dozvěděli jsme se, že šli okolo vesnice po okraji lesa. My jsme se vydali stejným směrem a vůbec jsme se nesnažili plnit úkol, který nám byl svěřen. Ostatní jsme nenašli a tak jsme se utábořili v malém lesíku na noc asi 200 metrů za Prlovem. Ráno asi v pět jsme zpozorovali postupující německé jednotky, které se blížily k Prlovu. Když k nám došli první vojáci, hned jsme se jim ohlásili, řekli jsme kdo jsme a oni nás vzali s sebou směrem na Prlov. Úplně jsme Prlov obklíčili. Do vesnice jsem se nedostal, neboť jednotku se kterou jsem byl já ponechali na obklíčení a ostatní se vydali do vesnice, která zůstala obklíčená celou dobu akce. Co se dále odehrávalo ve vesnici přesně nevím, vím jen to, že Němci sehnali všechny obyvatele do  hostince a část obyvatel vyvedli do sousední vesnice směrem na Vizovice. Asi za dvě hodiny se ve vesnici spustila palba z automatů. Podle způsobu střelby krátkými dávkami a poznámek německých vojáků jsem vycítil, že střílejí obyvatele Prlova. Střelba trvala asi půl hodiny. Po skončení střelby německá jednotka se kterou jsem byl i já, dostala rozkaz vrátit se přes Prlov do Vizovic.

 

Poznámka: Většinou se příslušníci jednotky Josef přímo účastnili rabování, výslechů i poprav. Byl to způsob jak získat zkušenosti pro jejich budoucí nasazení v týlu nepřítele. Pokoušeli se ve výpovědích svalovat vinu jeden na druhého, takže tyto výslechy nebyly úplně směrodatné pro určení jednotlivých viníků.  pozn.autora

 

 

 Pavol Novák – dobrovolník Hlinkovy gardy v SS – Einheit JOSEF

Protokol

Věc: Novák Pavol , absolvent německého teroristického špion. kursu – vyšetřování
narozen 1.1. 1924
Přítomní: předseda: škpt. Ján Džunďa
člen: ppor. Ján Fedorš
zapisovatel: des asp. Draždil František

Jmenovaný byl napomenut, aby vypovídal podle pravdy tak, aby svoji výpověď mohl i před soudem odpřísáhnout.

1. Byl jste příslušníkem teroristického kurzu v Sekulích a jak jste se tam dostal?

Svolávací lístek do pracovního tábora Hlinkovy gardy jsem dostal 28.12 1944. Ubytovaní jsme byli v kasárnách, odkud jsme chodili kopat zákopy. Velitelem tábora byl Mačuga. Dne 21. Ledna 1945 jsme odjeli do Levoče přez Poprad a Ružomberok do Bratislavy. V Bratislavě jsme byli jen jeden den a hned jsme odjeli  na odvod do Jakubova při čem jsme si mohli vybrat, jestli chceme k protiletadlovým dělostřelcům anebo zůstaneme u specialistů. Já jsem se přihlásil ke specialistům. Po odvodu jsme se vrátili do Garar asi za tři dny jsme odjeli do Sekul. V Sekulích začal řádný vojenský výcvik.
2. Jak byl kurz v Sekulích organizován a kteří instruktoři tam byli?
Kromě našeho kurzu bylo v Sekulích asi 300 Němců, jak jsem zjistil později byli to slovenští Němci. Náš kurz se skládal ze tří částí velitelem celého kurzu byl por .SS Valko, jeho zástupcem byl rotný Bojtel. Kromě těchto tam byl i slovenský Poručík Maťel, který byl i velitelem 1.čety. Velitel 2.čety byl německý čtař Roschik, velitel třetí čety by německý četař Barčay. Já jsem byl přidělený u druhé čety. Moji instruktoři byli: svobodník aspirant Floriš Pavel, pravdepodobně od B.Bystrice, Scharc z okolí Kežmaroku, des. Vozatár, Hričovský, svob.Koprda , svob Faron, svob.Močary z Ružomberku.
Frekventanti kurzu které si pamatuji Šufliarsky I a II, Šukola, Foltýn, Hachlinec, Schvarc, Gura, Dobrovič, Tekely, Čambal, Grupelmel, Bujniak, Hudaček, Roziak , Matlovič, Valovič, Herchel, Palkovič,Pavlovič, Hanisko,  Lörincz z , Ošust, Oravec ze, Gajdoš I a II, Sykorský , Sloboda, Holeš, Kučera, Slobodník I a II, Kozák, Petrík, Hanák, Kažmír I a II, Tuščák, Tarajčiak, Dina Michal, Oravec František, Parajniak Peter, Kacaj, Krupa I a II, Petko Rusnak, Zavadský, Lapšanský, Šmigelecký, Vojtkovský, Dudla, Sedlák, Servačik, Michalič, Drozda, Koračík, Kovalík,Jakubek, Dubramský, Štrauch, Otčanaš, Korpač.
3. Jaký byl účel kurzu , co jste se učili a kam jste odjeli po kurzu?
V kurzu jsme se učili o zbraních, probírali jsme výcvik,to je utoky, obranu, zatýkání, boj proti partyzánům, zacházení s třaskavinami a  minami. Tento kurz trval 7 týdnů až začátkem dubna jsme odjeli do Třešti. V Třešti zůstali Šufliarsky I a II, Šukola, Foltýn, Hachlinec, Gura, Dobrovič, Tekely, Čambal,Grunelmel, Bujniak, Hudeček a jeden desátník. Ostatní jsme odjeli do Vizovic.
4. Co jste dělali ve Vizovicích a kam jste z Vizovic odešli?
Asi týden jsme konali ve Vizovicích pomocné práce až týden příchodu jsme byli rozdělení na dvě skupiny. Por. Matel se skupinou, des.Žitňan, svob.Šošovica, svob.Koprda,svob.Faron, Kozak, Petřík,Hanak, Kžmir I a II, Tuščák, Dina, Oravec, Parana, Kacaj,Krupa I a II, Fetko, Rusnák, Zavadsky, Lapšanský, Šmigelský, Vojtkovský, Kovalik, Jakubek, Dumbravský, Strauch, Rus odešli z Vizovic asi někam do Čech, pravděpodobně ku Praze. Naše skupina která zůstala ve Vizovicích tj.:
Des.Vozatár, svob.Floriš, Močary, Roziak, Matlovič, Herchel, Palkovič, Pavlovič, Hanisko, Novák, Lorincz, Ošust,Oravec, Gajdoš I a II, Sykorský, Sloboda, Holeš, Kučera,Slobodník I a II,  Otčenaš, Korpaš a por.Valko dostali jsme třídenní kurz špionáže, sabotážne, orientace v terénu, dorozumívání pomocí tajných značek pomocí čísla 23. Při tom jsme byli  rozdělení do skupin.
Dne 22. dubna jsme dostali od Tuttera rozkaz abychom v obci Prlov zjistili zda jsou tam partyzáni a případně jejich počet. Tento úkol měli provést skupina Oravce a Močaryho. Šli jsme v malých skupinách až k obci. Došli jsme k malému lesíku, odtud vyslal Hudec Ošusta a Valoviče aby šli do Vesnice. Na ty dva jsme čekali a potom jsme šli zpátky. Cestou jsme se zastavili v jedné hospodě odkud nás vzal jeden občan na přenocování. Ráno jsme došli do Vizovic. Ve Vizocích byly už připraveny auta na nichž nás odvezli k Prlovu. Zatím co jedna  jednotka ve vesnici zaháněla obyvatele do hostince, jednotka u které jsem byl já byla rozestavena okolo obce. By jsem oblečený v německé uniformě a ozbrojen jsem byl puškou. Zatím se ve vesnici rozpoutala střelba, která trvala až do odpoledne která trvala až do odpoledne, viděl jsem též jak několik domů hoří.Asi okolo oběda jsme se stáhli do vesnice. Němci chodili po domech a rabovali . Já jsem šel s několika Němci k jednomu domu za vesnicí odkud mi Němci nařídili odvést krávy. Po skončení akce nasedli jsme na auta, které nás zavezly do Vizovic. Když jsme se vrátili nechal si nás Tutter nastoupit při čem nám oznámil, že pojedeme na frontu, že dostaneme trhaviny, které máme po přechodu fronty použít na ničení mostů, tratí a jiné sabotáže. Při tom jsme dostali civilní šaty, stravu 1500 Kč a 100 rublů. Na Slovensku v Gelnici jsme se měli podle Tutterových pokynů přihlásit pomocí čísla 23 a hesel Küh a Katzenschvantz u zde se nacházejících agentů.
5. Co jste z daných úkolů proved a s kým jste navázal spojení?
Z úkolů daných nám Tutterem jsem neudělal nic. Hned jak nás auty odvezli k Žilině, třaskaviny jsme zakopali v lesíku nedaleko Žiliny. Fronta nás přešla u obce Porubka. Odtud jsme se vydali po skupinkách domů. Moje skupina měla určené působiště Spiš a jako sídlo velitelství byla určená Gelnica. Já jsem šel domů a spojení jsem vůbec nenavázal. Střetl jsem se jen jednou s Haniskem, ale o daných úkolech jsme vůbec nemluvili.
6. Jsou Vaše výpovědi správné zapsané a co můžete podotknout?
Moje výpověď je správně napsaná a nemám co podotknout.

des .asp. Draždil František  v.r                          Pavel  Novák  v.r
ppor.Ján Fedorš  v.r                                             vyslýchaný
škpt. Ján Džunda v.r
vyslýchající