Říjen 1944 z pohledu ozbrojeného odboje

Měsíc říjen, byl plný partyzánské aktivity. Byla přepadena řada četnických stanic a to i za bílého dne a dokonce v přestrojení za četníky. Mezi přepadené četnické stanice patřily tyto služebny v okresech Val. Meziříčí, Zlín a Hranice:

15. 10. 1944 – Zubří, 16. 10. 1944 – Mořkov 17. 10. 1944 – Zašová, 21. 10. 1944 – Malá Lhota, 21. 10. 1944 – Podhradní Lhota. 27.10 – Slušovice.

Zpráva prot.policie:

21. 10. 1944 v 21 hodin přepadli partyzáni v síle asi 30 mužů, ozbrojení pistolemi, puškami, ručními granáty, lehkými kulomety, a samopaly četnickou stanici v Podhradní Lhotě. Partyzáni přijeli autem. Zaklepali na dveře četnické stanice a když jim četníci neotevřeli, vylomili dveře a oba četníky odzbrojili. Měli pistole připravené ke střelbě. Strhli mikrofon telefonu, vzali jej sebou a též 120 nábojů. Po shlédnutí seznamu počtu četníků, ptali se, kde jsou oba zbývající. Byli v kině Rajnochovice. Nechali se jedním četníkem doprovodit do kina, obsadili jeho tři východy a četníci museli jejich kamarády vyvolat. Byli pak partyzány odzbrojeni a vedení k četnické stanici. Tam roztrhali partyzáni obraz vůdce, odcizili různé oděvní součásti / i výzbroje /. Četníkům bylo pod pohrůžkou smrti objevit se v uniformě a opustit služebnu před 9 hodinou ráno.

Proběhla i „horká“ železniční destrukce, bohužel s chabým výsledkem. Mezi Brňovem a Růžďkou ji uskutečnila Sirotinova skupina 16. 10. 1944. Nekvalitně svépomocí vyrobená nálož nestačila na razantní přerušení kolejnic a těžký vlak zůstal na kolejích. I přesto to byl výkon hodný uznání.

Zpráva prot.policie:

16. 10. 1944 ve 2,15 hodin byla výbuchem poškozena železniční trať Valašské Meziříčí – Vsetín, mezi zastávkami Brňov a Růžďka. Výbuch nastal pod nákladním vlakem č.8050 jedoucím do Vsetína, přičemž vlak ani nebyl poškozen, ani nevykolejil a mohl jet dále. Provoz na jedné koleji byl přerušen. Výbuchem byla kolejnice ve spoji jen asi 50 cm vyzdvižena.. /km 29,9 /

Dále se rozvíjela spolupráce mezi organizací skupiny CLAY a Ušiakovým oddílem, prostřednictvím lidí s organizace Josefa Sousedíka. Poručíci Wollner a Juppa hráli role prostředníků.

Další významnou skupinou spolupracující v této době na přípravě povstání byla odbojová organizace Františka Haši. Ten převzal vedoucí úlohu po Robertu Malinovi, který byl vězněn coby člen Obrany národa. Zde se tudíž prolínají nejstarší linie odboje s těmi právě vzniklými. Ve výčtu odbojových spolupracujících jednotek nesmíme zapomenout ani na organizaci Pro vlast z Hošťálkové. Mezi Prlovem,Seninkou, Jasenou a Liptálem se etablovala jednotka Zachara Sirotina spojená nebo kooperující nyní s muži Vávry – Staříka. Na krátký čas se k nim přidružila i slavná dvojice Františáková – Houfek ovšem ve výpovědích Houfka existují příkré rozpory, které musíme teprve objasnit. Už jsme se zmínili o spolupráci Grekovského s Jerry Krajčíkem, jenž se tvrdohlavě vydával za Estonce a vzbuzoval podezření na straně Ušiakovců. Společně se podíleli na získání obuvi ze skladů Technische Nothilfe a plánovali další spolupráci. L.Hájek vzpomíná :

„Asi 20. 10. 1944 další schůzka skupiny Ševcova v bytě Ludvíka Hájka v Ratiboři. Po ní vybrány boty u obuvníku Barbořáka a Kotěny. Florián Minařík se akce zúčastnil. Boty byly donešeny do jeho pily, kde se partyzáni přezuli. Část byla ukryta v lese nad obydlím Ludvíka Hynka. Akce se zúčastnil rovněž Jerry. Při výslechu kpt. Ševcovem se Jerrynemohl prokázat. Proto mu kpt. Ševcov nevěřil.“

Celý tento nešťastný příběh končí 28. 10 na pile v Ratiboři, kdy se následkem již zmíněné nedůvěry odehrála tragédie. Jerryho muži zastřelili V.Š.Grekovského a jeho pobočníka Pavla Pimenova. Celý popis události je nemožné popsat v krátkém článku a pokud se nám bude dařit, vše přineseme v knize.

Německý popis události:

27. 10. 1944 ve 23,30 hodin došlo na pile v Ratiboři, okres vsetín k přestřelce, při níž byli zastřeleni 2 neznámí muži. Šetřením bylo zjištěno, že muselo dojít k přestřelce mezi dvěma skupinami partyzánů, na ní nebyly zúčastněny ani orgáni, ani soukromé osoby. Oba mrtví muži byli považováni za Rusy a jedná se o ony, kteří přepadli filiálku firmy Baťa, na což poukazovaly boty na nohou jednoho zastřeleného muže. Na místě činu zanechali partyzáni těžký kulomet, 2 zásobníky do kulometu s náboji a mnoho nábojnic po střelbě. Mužové měli kapsy vyprázdněny, což se dá předpokládat, že tak učinili ostatní prchající partyzáni, Příslušná místa byla vyrozuměna.

Další tragédií skončila příprava na destrukci mostu v Ústí u Vsetína chystané k výročí vzniku republiky 28.10. Při pravidelné hlídce komanda majora Ruhsama narazili na odpočívající partyzány u Provázkových chlévů v Novém Hrozenkově. Došlo k prudké přestřelce a následnému vzplanutí objektu, kde se nacházeli odbojáři. Výsledkem osm mrtvých partyzánů, šest Čechů a dva příslušníci SSSR. Jeden partyzán Jan Hradil uprchl a také zásobovač Jan Maňák, který šel vrátit nádobí a vzdálil se přežil.

Německý popis události

….27.10.1944 ve 14,30 hodin Beskyd / kóta 892 /, 6 km severozápadně od Nového Hrozenkova, okres vsetín, přestřelka s bandity a RUHSAM, setnina ZbV Kommanda Moravská Ostrava, pod vedením Hauptmanna Mietheho. Bandité byli v boudě, ta v ohni střelby. Dva zatčeni, jeden utekl. Zásoby munice zničeny.

Zatčení /Rus a Čech/ byli předáni/ Sicherheitsdienstu ve Velkých Karlovicích. Četař SCHUPO Elster byl těžce zraněn střepinami granátu /hruď, břicho a noha/ a převezen do lazaretu Luftwaffe ve Zlíně ..

Následovaly zásahy německé zprávy, výtky četnictvu za nekladení odporu. Gestapo kontrovalo vysláním špičkových agentů – takzvaných V-manů. Hlavním nebezpečím byla jednak dvojice Velký a Malý Franta – František Šmíd a František Bednář zavázané brněnským gestapákům, ale také dvojice Miroslav Jašek a Vladimír Hoffman pracujících pro ostravskou služebnu. Všem čtyřem se podařilo vetřít do přízně odbojářů jelikož sami pocházeli z jejich řad. Archivní záznam „ Jašek během října 1944 na schůzkách poznal: M. Gramerovou, Ol. Kyslingera, krejčího Bohumila Jakeše z Velkých Karlovic a jeho bratra, železničního zaměstnance z Ostravy, R. Kubáně, hostinského z Martiňáku. Při většině schůzek byl Jašek tajně sledován gestapákem H. Wagnerem. Některé schůzky byly v Ostravě, v bytě konfidenta Františka Vilkovského. Jašek měl rovněž kontakt s Janem Dvořákem. Jašek vystupoval jako vedoucí komunistické organizace v Ostravě, že má tiskárnu, možnost získat zbraně i plány ostravských průmyslových podniků aj.“

Je mnoho poznatků o tom, že přinejmenším Bednář, pracoval pro obě strany a pro odboj hodně vykonal. Dokonce i o Šmídovi, Velkém Frantovi, si někteří odbojáři i po válce zachovali vysoké mínění a operovali tvrzením, že pouze bojoval vlastní válku proti nacistům. Celá problematika by zasloužila hlubší studium s přesahem k působení rozvědek spojenců a psychologickou rovinou vlivu mezního tlaku na chování člověka.

V literatuře se můžeme setkat i s tvrzeními, že již v té době byl konfidentem i Jan Dvořák, Ušiakův pobočník, ale není to pravda. Gestapu se propůjčil až po zatčení v listopadu. Hlavně Jašek, jenž v roli ilegálního komunistického pracovníka z Mor. Ostravy, za kterého se bezostyšně vydával, postupoval po odha­lené stopě na Karlovicku dále.

Na jedné straně zneužíval neopatrné důvěřivosti příslušníků odbo­jových organizací a podporovatelů partyzánů, na druhé straně využíval obtíží při prověřování spolehlivosti nových osob, které se nabízely k ilegální práci (např. Kotačka, vrah rtm. Bierského).

O tom, že Němci věděli o struktuře ozbrojeného odboje hodně svědčí zpráva dr. Gerkeho z té doby –

a/ Vyššímu vedoucímu SS a policie SS-Obergruppenführeru K. H. Frankovi

b/ Veliteli ochranné policie v Praze

c/ Hlavnímu říšskému bezpečnostnímu úřadu.

Věc: Partyzánská skupina pod vedením rusko-slovenských agentů.

Zdejšímu příslušníku gestapa se podařilo pohnout jednoho partyzána k znehodnocení jeho činnosti a k vydání svědectví o jeho organizaci. Získaný patřil k partyzánské skupině o síle 200 mužů s krycím jménem Oddíl Jana Žižky, která spadá pod velení rusko-slovenského parašutisty, agenta Ušiaka. Tato organizace byla Ušiakem rozdělena na 3 skupiny a dokázala – přes německá vojenská opatření – probít se na moravské území. Úkol : sabotážní činy / vyhazování mostů a kolejí u Vsetína náloží tol / a odzbrojováni četnických stanic. Požadavky byly splněny, čtyři četnické stanice byly odzbrojeny a ukořistěno 11 pistolí. Ušiak, major Čičerin a ing. Zacharda si našli lesní obydlí na hoře Magura u Liptálu – Hošťálková… Vybrání zmíněné partyzánské skupiny s velitelem je před námi.

dr. Gerke v.r.

Nacisté se začali připravovat na velkou protiakci vůči rostoucí rezistenci. Nasazení celé divize a speciálních jednotek, svědčí o významu, jaký přikládali bezpečnosti tohoto prostoru. O celé akci budeme psát příště.

Děkujeme za podporu a případné dary na náš transparentní účet u Fio banky.

Zdroj: SOkA Vsetín, MZA Brno, MZM Brno, Archiv VOS

Fotografie: Členové part.brigády a spolupracovníci